Ve volném čase chodím po Innsbrucku a dívám se nahoru. Jeřáby, beton, sklo: co si v běžném dni nikdo nevšimne, se se správným pohledem stane obrazem.
Tady vidíte rozdíl: vlevo snímek přímo z foťáku, vpravo moje hotová fotka. Mezi nimi je stanoviště, perspektiva, výřez, světlo a úprava.
Jeřáb
Stavební jeřáb v protisvětle. Na surovém snímku je jedním z mnoha, s plotem stavby, auty a druhým jeřábem v záběru. Zúžila jsem výřez, prohloubila modř oblohy a umístila slunce přesně za výložník. Ze stavby se stane kříž ze světla.


Zemský soud
Ulice, kabely, kola: v běžném ruchu budova zaniká. Pro svou fotku jsem ve výřezu nechala jen věž a převedla ji do černobílé. Teď se počítají jen linie, vrstvy a struktura.


Klinika
Kov, trubky a nebe. Pro druhou fotku jsem šla přímo pod fasádu a fotila strmě vzhůru. V černobílé tmavá plocha protíná světlé nebe jako linie.


V noci · Dlouhá expozice
Pak se setmí. Na kruhovém objezdu v Innsbrucku zůstává můj fotoaparát otevřený několik sekund. Auta mizí, jejich světla zůstávají: červená zadní světla, modré linie, kruh z pohybu. Dlouhá expozice ukazuje, co oko nikdy nevidí: čas v jediném obraze. Žádné předtím tu není, protože obraz vzniká až ve fotoaparátu.

Dobré fotky vznikají v hlavě. Stejné místo může působit nudně i napínavě podle toho, kde stojíte a co vynecháte. Přesně tenhle pohled přináším i do Vašich firemních fotek.
Poptat projekt